Přístavba základní umělecké školy, Úpice

architektonická soutěž, 2011, spolupráce s Ing. arch. Pavlem Petrákem

Předmětem soutěže byl návrh přístavby Základní umělecké školy A. M. Buxton, která rozšíří kapacitu školy a doplní ji o chybějící učebny. Škola sídlí v bývalé Buxbaumově vile, která je hodnotným dokladem meziválečné architektury. Nachází se v klidné části města Úpice v rozlehlé parkově upravené zahradě. Navrhovaná přístavba je situována na pozemek s ohledem na zachování stávající vzrostlé zeleně a zároveň i tak, aby co nejméně narušila památkové hodnoty původní vily. Přistavěna je k rizalitu severní fasády, kterými je budova charakteristická. Jednoduchá horizontální hmota se nesnaží starší budově konkurovat v působivosti, ale naopak se jí snaží vhodně doplnit jako prodloužení jednoho z jejích rizalitů. Přístavba je orientována ve směru sever – jih, čímž je zároveň zaručeno dobré proslunění vnitřních prostor. Hmota je členěna velkými zapuštěnými otvory, v nichž se rytmicky střídají prosklené plochy s plnými zdmi. Fasáda přístavby je tvořena kamenným obkladem, který svým charakterem koresponduje s uměleckým výrazem meziválečné vily a barevně obě části sjednocuje. Přesto si však uchovává svůj zcela současný architektonický výraz. S kamenem obloženou fasádou kontrastují tmavě šedé zapuštěné plochy. Opatřeny jsou omyvatelným fasádním nátěrem, na který lze kreslit křídou. Žáci školy se tak mohou podílet na výrazu nové budovy, který se díky tomu stane proměnný a živý. Velké prosklené plochy oken jsou kryté dřevěnými lamelami, které tvoří částečné zastínění interiéru a zpříjemňují tak prostředí pro učení. Nová budova je se starší stavbou propojena skrze schodišťový rizalit. Stávající budova je ve východním traktu přístavby oddělena od dalších místností otevřeným atriem osázeným zelení. Toto řešení umožňuje zachování oken učeben ve stávající budově a zajišťuje jejich oslunění. Samostatný vstup do objektu přístavby je bezbariérový a je tedy zajištěn kromě schodů i pomocí krátké rampy. Po vstupu do objektu se rozprostře velká otevřená chodba nabízející svojí větší šířkou dostatek prostoru pro žáky, aby zde mohli pohodlně trávit čas mezi výukou. Prosklená chodba se jednou stranou otevírá do zahrady a druhou stranou obsluhuje všechny ostatní místnosti přístavby. Ty jsou rozmístěny se snahou oddělit jednotlivé učebny zázemím, aby se omezilo vzájemné rušení hlukem. V návaznosti na atrium je navržena učebna výtvarného oboru. Místnost se otevírá prosklenou fasádou do atria, čímž je chráněna před přímým světlem, které je pro výtvarnou činnost méně vhodné. Prostor je naopak ještě přisvětlován tlumeným horním osvětlením. Na severním konci přístavby je pak umístěna velká učebna dramatického oboru, která bude sloužit také jako koncertní a divadelní sál. Pro příležitost divadelních představení lze rozevřít pohyblivé polopříčky, čímž se jeviště předělí a vznikne tak prostor zákulisí.