Renovace a dostavba usedlosti Cibulka - katolické gymnasium

diplomová práce, FA ČVUT, atelier Doc. Ing. arch. Zdeňka Rothbauera, 2010

Zemědělské usedlosti a zámečky byly typickým prvkem příměstské krajiny v okolí Prahy. S růstem města však byly tyto objekty často pohlceny zástavbou, v mnoha případech ztratily svůj hospodářský smysl a začaly postupně chátrat. Usedlost Cibulka patří v současné době mezi ty nejohroženější, stále však v sobě skýtá potenciál atraktivního místa. Základním úkolem při renovaci tedy bylo stanovit vhodné funkční využití areálu. Po důkladném zvážení různých alternativ jsem se rozhodl do objektů umístit školské zařízení, konkrétně katolické internátní gymnasium. Předmětem studie je renovace stávajících objektů a doplnění objekty novými, aby tak vzniklo účelné a stimulující prostředí pro výuku 160 studentů. Součástí školy je i ubytování pro část studentů. Areál usedlosti se nachází v západní části Prahy v katastrálním území Košíře. Z východu areál sousedí s klidnou vilovou čtvrtí a na západě navazuje na rozlehlý park, s kterým tvoří významný barokní stavebně-krajinářský celek. V místech, kde dnes stojí usedlost Cibulka, se v 16. století rozkládala vinice s menším stavením. Koncem 17. století zde byly postaveny hospodářské budovy a obytný dům. V roce 1817 koupil Cibulku biskup Leopold Leonard Thun z Hohensteinu a provedl zde velké stavební úpravy. Založil také rozsáhlý přírodní park s klasicistními a romantickými pavilonky. Někdy v druhé polovině 19. století zaniklo jižní křídlo a nahradily ho dvě nové stodoly. Od té doby se usedlost pozvolna mění ve zříceniny. Areál je ze všech stran obehnán zdí, která jasně vyčleňuje poloveřejný prostor a vytváří pocit určité intimity. Z důvodu nového funkčního využití objektu a vzniku vyšších nároků na dopravní obslužnost bylo nutné přistoupit ke změně orientace hlavního vstup do areálu. Nová přístupová cesta pro pěší je zřízena od východu a je zde proto i prolomena nová brána. Východní park je tak pozměněn na reprezentativní předprostor školy. Růžová záhrada na západě je obnovena dle původního schématu. Hlavní důraz při samotném návrhu byl kladen na citlivou dostavbu stávající usedlosti. Nově vnesené prvky navazují na stávající a tím celek sjednocují, avšak na první pohled jsou zřetelně odlišitelné od stávajících. Nová funkce ve starém objektu znamená nejen nové zásahy, ale také určité kompromisy při renovaci historických budov. Návrh obnovuje někdejší situování budov. Bylo proto přistoupeno k odbourání dvou mladších stodol bez výraznější památkové hodnoty, které jsou nahrazeny novým jižním křídlem. Areál se tak na jižní straně opět pohledově uzavře a tím se jasně vymezí hospodářský dvůr tvořený stávajícími objekty. Architektonické řešení stávajících budov vychází z původního stavu, který lze spolehlivě rekonstruovat. Při nezbytných změnách dispozic bylo postupováno co možná nejcitlivěji. Zrušeny jsou především mladší rušivé příčky. Návrh zároveň počítá s využitím podkroví hlavní východní budovy a z toho důvodu jsou v omezené míře použita střešní okna. Přístavba volně kopíruje půdorysnou stopu zaniklého jižního křídla a propojuje tak stávající dvě křídla se sýpkou a hospodářským stavením, na která je dispozičně napojena. Nová budova s učebnami se tvarově přizpůsobuje stávajícím objektům, avšak vlastní architektonické řešení je zcela soudobé. Využívá kontrastu plných zdí s větracími otvory a velkých prosklených ploch. Jednoduchá podélná dvoupodlažní hmota je zastřešena sedlovou střechou, tak aby se docílilo jednotného hmotového působení všech tří křídel. Na západě je budova akcentována mírným vykonzolováním přes původní sklepy. Jižní fasáda orientovaná směrem k hranici pozemku má spíše plný charakter a vytváří pocit vnější uzavřenosti areálu. V části přízemí je prolomena velkými okny a v patře pouze úzkými štěrbinami, které jsou určitou analogií větracích otvorů původních stodol. Severní fasáda se naopak otevírá do nádvoří velkými okny. Dalším novým prvkem je nástavba západního hospodářského stavení s plochou střechou, která nahradila stávající poškozený krov. Objekt byl přeměněn na školní kapli a k západní fasádě byla přistavěna zvonice. Třetím novým objektem je přístavba školní jídelny, která navazuje na budovu v severozápadním rohu areálu, jenž v minulosti sloužila jako domek zahradníka. Původně zde byl terénní zlom, takže přední část stávajícího domku byla patrová. Právě do tohoto zlomu je umístěn nový přízemní objekt jídelny zastřešený plochou zelenou střechu, čímž byla růžová zahrada před domkem uvedena do roviny.