Územní plán města Ždírce nad Doubravou

FA ČVUT, atelier Ing. arch. Michala Bartoška, 2008

Ždírec nad Doubravou leží na úpatí Žďárských vrchů a Železných hor na historické křižovatce zemských cest nedaleko Havlíčkova Brodu a Chotěboře v nadmořské výšce 555 m.n.m. Okolní krajina je členitá a charakteristická střídáním luk, polí, lesů a rybníků. První písemná zmínka pochází z roku 1399, další až z roku 1502. Obec byla do konce 2. světové války jen malou vsí. 9. května 1945 byla z větší části vybombardována letadly Rudé armády a znovu vystavěna. Dnes v obci žije téměř 3000 obyvatel. Území obce leží v CHKO. Zástavba je tvořena především rodinnými domy. Na severozápadě se v návaznosti na železnici nachází průmyslová zóna zaměřená především na dřevařství a textilní výrobu. Cílem návrhu je stabilizovat současnou sídelní strukturu a umožnit další rozvoj v souladu se zachováním přírodních a kulturních hodnot v území. Dopravní řešení spočívá s ohledem na kvalitu životního prostředí ve vyčlenění intenzivní dopravy mimo jádro obce. Profil silnice II. třídy, která tímto prostorem prochází, je proto zúžen a doplněn stromořadím. Tranzitní doprava je převedena na silnici I. třídy a plánovaný obchvat tak, aby nenarušovala stávající funkce v obci. Dopravně zatížená křižovatka dvou silnic I. třídy je nahrazena kruhovým objezdem. Centrum obce je upraveno dotvořením náměstí. Tomuto prostoru v současnosti chybí jasná dominanta a další komerční vybavenost, který by jej oživovala. Návrh tento nedostatek řeší změnou funkčního využití a počítá s umístěním plánovaného kostela na konci náměstí. Na místě hospodářského lesa ležícího uvnitř struktury obce je navržen nový veřejný prostor, který navazuje na rozšířený sportovní areál. Les je přeměněn na park, který může sloužit zároveň jako rekreační plocha pro sousední stávající domov seniorů. Tento veřejný prostor formovaný občanskou vybaveností tvoří určitý protipól centru obce s kterým je také provázaný. Na severovýchodě, západě a jihu je urbanistická struktura obce ukončena novou zástavbou tvořenou převážně rodinnými domy a plochami pro komerční účely nebo drobnou výrobu. Omezujícími prvky jsou zde především dopravní a přírodní limity. Rozvoj obce je umožněn v jihovýchodním směru. Jedná se o mírný jižní svah s výhledem na nivu Doubravy a Ranské polesí. V tomto rozvojovém území jsou navrženy plochy pro výstavbu rodinných domů, které by měly nahradit nevhodně umístěné a dožívající garáže a zemědělský areál. Těžištěm lokality je prostor nového náměstí tvořený zástavbou se smíšenou funkcí. Urbanistické řešení propojuje dvojí charakter pozemků v obci, kterými jsou fragmenty historické zástavby a přísně pravidelná poválečná zástavba. Extravilán je doplněn o chybějící plochy luk, cesty a cyklostezky doplněné o liniovou zeleň.